Památky

Oblíbené přímořské letovisko Mahdia se rozkládá na severozápadě Tuniska, na pobřeží Středozemního moře.

Je to zároveň přístavní město ležící jihovýchodně od Monastiru a severovýchodně od El Jemu.

Historie a památky

Město bylo založeno Fátimovci za vlády chalífy Abdallaha al-Mahdi v roce 921, po kterém bylo také pojmenováno.

Čtyři brány vedou z Nového Města k souku (trhu), který se rozprostírá přes větší část medíny.

Přes ulici Sidi Makhlouf dojdete na náměstí Souk el Ghezel, bývalý trh s otroky.

Hned naproti stojí kasba (pevnost) des Oudaias, jejíž hlavní vchod je právem považován za jednu z nejvýznamnějších památek almohadského období.

V bývalé rezidenci je dnes umístěno Muzeum marockého umění, Muzeum lidového umění a Muzeum hudebních nástrojů. Jsou tu k vidění překrásné sbírky šperků, hudebních nástrojů, koberců, spisů koránu či místních krojů.

Rabat, hlavní město Maroka, se rozprostírá při ústí řeky Bou Regreg, na pobřeží Atlantického oceánu.

Spolu s dalšími městy - Fès, Meknes a Marrákeš - je jedním ze čtyř královských měst Maroka.

Historie

Pravěké nálezy v okolí sousedního města Salé dokazují rané osídlení oblasti.

Již staří Féničané a Kartáginci využívali ústí řeky Bou Regreg jako kotviště svých lodí.

Ve směru na Bab Khoukha a Bab Ftouh narazíte na silnici do Tazy.

Po levé straně, jen o kousek dál, se nachází čtvrť hrnčířů, kde můžete sledovat tyto šikovné řemeslníky přímo při jejich práci.

V jejich dílnách si pak můžete výhodně zakoupit i pěkné výrobky.

Fès je vedle města Safi dalším keramickým centrem Maroka, typická místní keramika je modré a bílé barvy.

Na hranici mezi dvěma městskými částmi El Djedid a El Bali se nachází bývalý vezírský palác Dar Batha s prostornými a upravenými zahradami.

Nejstarším a nejvýznamnějším ze čtyř královských měst (ještě Marrákeš, Meknes a Rabat) v Maroku, a možná také nejzajímavějším, je třetí největší marocké město Fès (Fás).

Je to duchovní centrum celé země a sídlo druhé nejstarší islámské univerzity Karaouyine (Kairuánské). Od roku 1976 je město pod ochranou UNESCO, a velké úsilí se věnuje snaze o jeho postupnou obnovu.

Palác El Badi byl jedním z nejkrásnějších paláců v celém Maghrebu. Ještě do dnešní doby zachovalé základy této opravdu monumentální stavby minulosti dávají tušit, jak asi obrovské byly rozměry tohoto paláce. V temných sklepeních si můžete jen opravdu stěží byť i jen představit, jak tam asi trpěli připoutaní vězni.

U náměstí Rahba-Kedima býval v dávných časech trh s otroky, kde se po celá staletí obchodovalo s černými otroky. V současné době se zde prodává koření a usadili se tu i nejrůznější pochybní "dryáčníci".

Osobitá čtvrť koželuhů se nalézá na severním okraji tohoto města v Maroku, v místě Bab Debbarh. Zpracovávají tady hovězí, velbloudí, kozí i ovčí kůže. Poblíž čtvrti barvířů narazíte na Fontaine el Mouassine, zdobenou kašnu ze 16. století. Hned vedle pak stojí mešita EI Mouassine postavená koncem 16. století za vlády mully Abdallaha, sultána Saadů.

Další vládnoucí dynastií byli Marínovci, kteří zde ale pobývali jen krátce a pak přesunuli své hlavní město do Fésu. Až v 16. století, kdy se dostali k moci Saadové pod vedením Ahmeda EI Araje, se navrátil celý královský dvůr zpět do Marrákeše.

Z této doby se také dochovalo mnohem více staveb. Za nejkrásnější a umělecky nejhodnotnější památky z oněch časů se považují saadské hrobky, jejichž hlavní vchod nechal alawitský sultán Múláj Ismáíl zazdít, a které byly objeveny až roku 1917.

Město Marrákeš, které bývá často označováno jako "Perla jihu", se nachází na jihozápadě Maroka, na úpatí vysokého pohoří Atlas. Spolu s městy Meknès, Fès a Rabat patří k "Královským městům" Maroka.

Je hlavním městem stejnojmenné provincie s přibližně 1 miliónem obyvatel. Název pochází z jazyka Berberů a zřejmě znamená "Země Boha". Název pro celou zemi Maroko je odvozen právě od jména tohoto města.

Islámská kultura přivedla na svět vlastní část města, tzv. medinu, které jsou ještě dnes k rozpoznání v tuniských starých městech.

Původně vznikla medina – jak dříve Arabové nazývali města – jako opevněný vojenský tábor, do kterých se v dobách bez válek uchylovalo civilní obyvatelstvo. Ve středu stála obvykle hlavní mešita, jako i korán stojí v centru života každého věřícího muslima.