Turistické zajímavosti

Zarzis je pobřežní místo u Středozemního moře s bezcelním přístavem, na jihovýchodě Tuniska. Žije zde asi 100 000 obyvatel. Letovisko leží na tuniské pevnině a s protilehlým ostrovem Djerba je spojen 7 km dlouhou cestou, která byla postavena již v antické době Římany. Ze Zarzisu do hlavního města Djerby - Houmt Souk - je to asi 53 km.
Toto malé, ale krásné letovisko leží přímo u palmového háje.

V oblasti solných jezer je dostatečné množství spodní vody, proto se zde nachází tolik pramenů a artézských pramenů. To také vysvětluje velké množství oáz v tomto regionu.
Solnými jezery byli lidé fascinováni již od pradávna. Když v roce 1869 dokončil Ferdinand de Lesseps proražení Suezského kanálu, začala pracovat lidská fantazie naplno. Mnozí snili o projektu vnitrozemního moře, které by mělo vyhloubením kanálu spojit celý region se zálivem Gabes.

Chott (šot), to jsou vyschlá solná jezera, která mění barvu a vzhled podle ročního období. Tato hra mezi sněhově bílým třpytem a modrou barvou, do lagun rozdělené mořské vody a nekonečnými pláněmi, které připomínají měsíční krajinu s fata morgánou, neinspirovala jen známého spisovatele Karla Maye při psaní jeho dobrodružných knížek.

Na jihu Tuniska se nacházejí tři solná jezera:

Hlavním posláním islámu je učení jednoty a jedinečnosti Alláha. Proti tomuto mocnému a vševědoucímu Alláhovi stojí člověk. Jeho osud (Mektoub, Kismet) leží v rukou Alláha, je mu předurčen a nemůže ho ovlivnit. V hovorech tak můžeme často slyšet "Inschallah" (vůle Boží). Toto pojetí víry stojí i v názvu: islám znamená úplné oddání se Bohu, popř. vůle Boží.

Přístavní město Sfax leží na pobřeží Středozemního moře, asi 270 km na jih od města Tunis. Po hlavním městě je druhým největším městem Tuniska a to nejen podle počtu obyvatel (asi 350 tisíc), ale také na základě jeho hospodářské důležitosti (vývoz olivoého oleje a sušených ryb). Proto se mu také říká "hlavní město jihu".

Tataouine (dříve zvané Foum Tataouine) je město ležící ve vnitrozemí, na jihu Tuniska a zároveň hlavní město stejnojmenného guvernorátu. Leží přes 500 km daleko od města Tunis a žije zde přibližně 60 tisíc obyvatel.

Za doby vlády římského vojevůdce Julia Caesara bylo antické místo Ruspina s velkou pevností důležitým opěrným bodem při jeho afrických válečných taženích. Později ve středověku bylo toto mystické útočiště známé již pod názvem Monastir.

Po vybudování pevnosti Ribat v 8. století, která sloužila jako islámský opevněný klášter, se rozrostl. Dnes zde mimo jiné můžete navštívit třeba Muzeum islámu se starými rukopisy, gravírovanými náhrobními kameny a především s překrásným hvězdářským astrolábem z roku 927.

Na ostrovy Kerkennah se z města Sfax dostanete lodí asi za hodinu. Návštěvou těchto ostrovů se člověk v duchu přenese na Karibské ostrovy. Oba hlavní ostrovy, Gharbi a Chergui, jsou poseté palmami a jejich prostředí je skutečně nádherné. I zde objevíte šarm minulosti, tradice a "doteky" jiných středomořských kultur. Rybáři zde ještě používají staré metody, v mělkých vodách používají k lovu trojzubec a chycené ryby pak dávají do uchycených sítí. Chobotnice jsou loveny pomocí hliněných nádob, ve kterých se zvířata svinou.

V jižní části mořského zálivu Hammamet leží město Monastir. Je to překrásný kus tuniské země s mírným klimatem, jasně modrou oblohou a zářivým mořem. Uprostřed příjemné atmosféry můžete strávit klidnou, ale přitom zajímavou dovolenou.

Pobřežní riviéra má kvetoucí půvab, rostou zde třpytivé tamaryšky, rostliny aloe, olivovníky, purpurové buganvilie, ibišky, bílé jasmíny nebo krásné palmy.

V jižním Tunisku již několik desetiletí jezdí mezi městy Metlaoui a Redeyef legendární vlak Lézard Rouge (Červená ještěrka). Již 35 let vozí turisty na objevné cesty po grandiózní krajině soutěsky Selja. Trať byla původně používána důlními vlaky, které přepravovaly fosfáty a cesta trvá asi 40 minut. Při projíždění divoce-romantickou roklinou míjíte až 200 metrů vysoké, strmé skalní stěny a připadáte si jako ve westernovém filmu. Na některých místech je roklina široká jen pár metrů.