Medina

Islámská kultura přivedla na svět vlastní část města, tzv. medinu, které jsou ještě dnes k rozpoznání v tuniských starých městech.

Původně vznikla medina – jak dříve Arabové nazývali města – jako opevněný vojenský tábor, do kterých se v dobách bez válek uchylovalo civilní obyvatelstvo. Ve středu stála obvykle hlavní mešita, jako i korán stojí v centru života každého věřícího muslima.

Uvnitř města se také nacházela pevnost – kasbah, která byla viditelným symbolem moci. Rezidence panovníka byly vybudovány vždy vně mediny.

Kolem mešity se většinou usadili obchodníci, ke kterým byla chována vysoká úcta. Byly to obchodníci s kořením, vůněmi, knihami anebo ozdobami. Jejich obchody a dílny se soustředily do čtvrtí s tržišti, zvanými souks, do kterých se vcházelo městskými branami. Souks byly obvykle rozděleny do různých obchodních sektorů, podle nabízeného zboží.

Kolem tohoto jádra se pak usadily dílny ostatních řemeslníků a obchodníků např. se sukny, dílny krejčích, kovářů, sedlářů anebo hrnčířů. Pak následovaly obytné čtvrtě.

V každé čtvrti byla malá mešita s náměstíčkem a další společensky užitečné zařízení jako např. lázně hamám, kašny, kavárny anebo obchody. Za městskými branami byly umístěny skladiště a ubytovny obchodníků.

Dnes domy nabílené vápnem nenapovídají nic o jejich vnitřním životě. Mají holé vnější stěny, vzduch a světlo se do nich dostávají vnitřními dvory. Občas jsou k vidění výrazně barevné dveře, které jsou ozdobeny různými motivy nebo obehnány kamennými skulpturami. Poukazují tak na lázně, náboženskou školu (zaouia) nebo na jiný starý objekt, který se zde nacházel.

Tato tradiční struktura měst se začala měnit až v koloniální době. V té době byla kolem medin zakládána tzv. "Nová města", ve kterých žili zejména Francouzi. Po odchodu francouzských kolonialistů se obyvatelstvo ze starých čtvrtí medina přestěhovalo do prázdných a nových moderních domů, zatímco se nově příchozí z různých částí země usadili v původních starých čtvrtích.

Po několik desetiletí hrozilo přeměnění čtvrtí medina na ghetta. K tomu ale naštěstí nedošlo – s rozmachem cestovního ruchu a na základě šetrné sanační politiky měst byly tyto staré městské čtvrtě znovuobjeveny a zrestaurovány.